Alois Jirásek

Mýtus (z řeckého mythos, pův. slovo, slovní tvar skutečnosti, později vyprávění, báje, pohádka) - slovesný útvar, který nazíravým způsobem představuje lidskou zkušenost se zjevnou skutečností a prostřednictvím symbolizací zpravuje o bytí a o dění bytí, o tom, co se událo, děje se a co je bytostné. Rozšířené mínění, že mýtus je archaizovaný, prelogický způsob myšlení o světě, člověku a jeho existenciálních otázkách, který moderní kultura podrobuje racionální kritice a nahrazuje verifikovatelnými poznatky rozumových myšlenkových postupů - logos - je chybné. Mýtus jako podání sebevyjevujícího se bytí je nečasový a obsah mýtu, přestože se může vztahovat například k prvopočátečnímu dění „před dějinami“, se symbolickou formou stává stále znovu událostí, která stojí mimo kulturně a historicky podmíněnou relaci pravdivého a nepravdivého, jejíž instancí je moderní věda. Proto též mýtus nelze považovat za vyčerpanou záležitost dosavadních dějin lidstva: věčná současnost mýtu neznamená pouze jeho ahistorickou vnitřní strukturu (spojenou s jazykem), ale též vznikání nových mýtů umožňujících identifikaci s celkem skutečnosti, praktickou orientaci v ní a sociální interakci. Prakticky každý diskurs, který daná kultura vede, je mýtotvorný; pro euroamerickou kulturu je v tomto ohledu příznačná věda či politika, pro jejichž legitimaci je základní, tj. explanační funkce mýtu, nevyhnutelná. Typologizace mýtu jsou různé: nejobvykleji se rozlišují mýty o původu bohů, lidí, kosmu (atiologické mýty), o průběhu světového dění (soteriologické či degenerativní mýty) a o konci světa (eschatologické mýty).